Karol Divín

Karol Divín se narodil 22. února 1936 v Budapešti a bruslit začal v Plzni, kam se rodina na sklonku druhé světové války přestěhovala.

Až do patnácti let hrál i fotbal a tenis, to už  bydlel v Bratislavě, ale pod vlivem svého táty se rozhodl výhradně pro krasobruslení. Stal se juniorským mistrem a v roce 1954 poprvé seniorským mistrem republiky. V témže roce získal i první z jedenácti velkých medailí, za které vděčí i trenéru Ivanu Maurerovi, který na trenérském postu vystřídal jeho tátu v roce 1959.

K největším úspěchům Karola Divína patří stříbrná medaile z olympijských her ve Squaw Valley v roce 1960, stříbro z MS v roce 1962 v Praze a bronz z MS v Dortmundu v roce 1964, titul Mistra Evropy z roku 1958 v Bratislavě a z roku 1959 v Davosu, stříbro z ME v roce 1957 ve Vídni a v roce 1962 v Ženevě a čtyřikrát bronzová medaile z ME z roku 1954 v Bolzanu, 1955 v Budapešti, 1956 v Paříži a 1964 v Grenoblu. K výčtu jeho sportovních úspěchů patří rovněž jedenáct titulů mistra republiky v řadě v letech 1954 – 1964 (první a poslední získal v Brně), což je rekord, který zřejmě nebude již nikdy překonán.

V roce 1964 ukončil kariéru aktivního sportovce a stal se uznávaným trenérem, který zanechal výraznou stopu také v Brně, kde žije již přes padesát let. Trénoval i budoucí mistryni světa ve sportovních dvojicích (společně s René Novotným) Radku Kovaříkovou a byl úspěšným mentorem olympionika Michala Březiny.

Kromě řady významných státních i mezinárodních ocenění je držitelem ceny Jihomoravského kraje za celoživotní přínos našemu sportu a poslední březnový den 2016 byl slavnostně uveden do Síně slávy jihomoravského sportu.